ABS

ABS (akrylonitrilbutadienstyren, anglicky acrylonitrile butadiene styrene) je amorfní termoplast a jeden z nejrozšířenějších materiálů pro kryty a skříně výrobků. Akrylonitril mu dodává chemickou a teplotní odolnost, butadien ve formě jemně rozptýlených kaučukových částic houževnatost a styren tuhost, lesk a snadnou zpracovatelnost.

Teplota skelného přechodu ABS je kolem 100 až 110 °C. Teplota průhybu při zatížení (HDT podle ISO 75) se při napětí 1,8 MPa pohybuje u běžných typů obvykle mezi 80 a 95 °C, pro trvale zatížené díly se proto počítá zhruba s 80 °C. Modul pružnosti v tahu je typicky 2 až 2,5 GPa, pevnost v tahu 40 až 50 MPa a hustota kolem 1,05 g/cm³. Vrubová houževnatost je výrazně vyšší než u PLA nebo polystyrenu, nižší však než u polykarbonátu. Směs PC/ABS proto spojuje vyšší teplotní odolnost a houževnatost polykarbonátu se snadným zpracováním ABS.

Průmyslově se ABS zpracovává hlavně vstřikováním (teplota taveniny obvykle 220 až 260 °C, smrštění kolem 0,4 až 0,7 %) a extruzí desek, které se dále tvarují termoformováním. Výlisky mají kvalitní povrch vhodný k lakování a potisku. ABS je také nejběžnějším plastem pro galvanické pokovení (chromované ovládací prvky). Polotovary z ABS se snadno obrábějí a lepí.

Při FDM tisku se ABS tiskne obvykle při 230 až 260 °C na trysce a 90 až 110 °C na podložce. Kvůli většímu tepelnému smrštění má sklon ke kroucení, odlepování od podložky a praskání mezi vrstvami, proto vyžaduje uzavřenou, ideálně vyhřívanou komoru a odvětrání výparů. Výtisky lze vyhladit parami acetonu. Příbuzný ASA (akrylonitrilstyrenakrylát) má místo butadienového kaučuku akrylátový, a díky tomu výrazně lépe odolává UV záření a povětrnosti.

ABS je vhodný pro kryty a skříně elektroniky a spotřebičů, vnitřní díly automobilů, ovládací prvky, rukojeti, rámečky a díly, které se budou lakovat nebo pokovovat. Vyplatí se tam, kde stačí odolnost do zhruba 80 °C a díl nebude dlouhodobě na slunci ani ve styku s rozpouštědly. Pro vyšší teplotu nebo rázové namáhání zvažte PC/ABS nebo polykarbonát, pro venkovní díly ASA a pro chemicky namáhané nebo kluzné díly semikrystalické plasty, například polypropylen, polyamid nebo POM.

V prototypování má ABS smysl hlavně tehdy, když má prototyp napodobit budoucí výlisek z ABS nebo když se má povrch vyhladit a lakovat. Pro první tvarové modely obvykle stačí snáze tisknutelné PLA, pro přesné vzhledové modely SLA tisk.

Standardní ABS při dlouhodobém působení slunce žloutne a křehne, protože UV záření narušuje butadienovou složku. Venku jej používejte jen s lakem nebo UV stabilizací, lépe zvolte ASA. Pozor také na rozpouštědla (ketony včetně acetonu, estery, aromatické uhlovodíky) a na praskání pod napětím vlivem prostředí: díl s nalisovanou vložkou nebo příliš utaženým šroubem může po styku s některými oleji, čisticími prostředky nebo lepidly popraskat.

Vlastnosti ABS se mezi typy a výrobci liší, proto v poptávce uveďte konkrétní typ (standardní, se zvýšenou tepelnou odolností, samozhášivý, pro pokovení) nebo alespoň požadovanou teplotní odolnost a třídu hořlavosti. Granulát před vstřikováním sušte, jinak se na povrchu objeví stříbřité šmouhy. U 3D tištěných dílů počítejte s nižší pevností mezi vrstvami než u výlisku a pryskyřice označované jako „ABS-like“ berte jen jako přiblížení vlastnostem ABS.