Postprocessing 3D tisku

Postprocessing 3D tisku (dokončovací operace, anglicky post-processing) je souhrn kroků, které následují po vyjmutí dílu z tiskárny a mění surový výtisk v použitelný díl. Část kroků je pro danou technologii nezbytná (odstranění podpor, vybalení z prášku, mytí, dotvrzení), další jsou volitelné a určují vzhled, přesnost a vlastnosti hotového dílu.

U FDM tisku jde hlavně o odstranění podpor (ulamovacích nebo rozpustných ve vodě či jiném rozpouštědle), broušení, tmelení a lakování, u ABS a ASA také o vyhlazení acetonovými parami. Díly z SLA a DLP se myjí v isopropylalkoholu, dotvrzují UV světlem, často za zvýšené teploty, a zabrušují se na nich stopy po podporách. Díly z SLS a MJF se vybalí z prášku a otryskají, potom je lze barvit v lázni, vibračně omílat, chemicky vyhladit párami nebo impregnovat.

Nejnáročnější je postprocessing kovového 3D tisku: žíhání ke snížení pnutí ještě na základové desce, oddělení dílů od desky drátovým řezáním nebo pilou, odstranění podpor, u náročných aplikací izostatické lisování za tepla (HIP) a nakonec obrobení funkčních ploch, závitů a přesných otvorů, tryskání nebo leštění.

Dokončovací operace mění rozměry i vlastnosti dílu. Broušení a tryskání ubírají materiál a zaoblují hrany, základ a lak naopak přidávají vrstvu obvykle několik desítek mikrometrů, u více vrstev i víc. Vyhlazení párami zjemní povrch, ale může rozmazat drobný text a ostré detaily. Žíhání plastů zvyšuje teplotní odolnost, díl se však může smrštit nebo zkroutit. Podle rozsahu ruční práce může dokončení trvat déle a stát víc než samotný tisk, zvlášť u vizuálních modelů.

Rozsah postprocessingu volte podle účelu dílu. Funkčnímu prototypu obvykle stačí odstranit podpory a otryskat povrch, vizuální model pro prezentaci nebo focení potřebuje broušení, tmelení a lakování do požadovaného odstínu a lesku. U koncových dílů z SLS a MJF se běžně používá barvení a vyhlazení párami, které zlepší vzhled, uzavře póry a usnadní čištění.

Obrobení a další mechanické operace jsou na místě tam, kde tisk nedosáhne potřebné přesnosti nebo drsnosti: uložení ložisek, těsnicí plochy, přesné otvory a závity. Do plastových dílů se pro opakovaně povolované šroubové spoje vkládají závitové vložky zalisované teplem.

Nejčastějším zdrojem nedorozumění je nejasné zadání. Pojem „hotový díl“ znamená pro každého dodavatele něco jiného, proto v poptávce popište požadovaný stav: které plochy jsou pohledové, jaký povrch a odstín požadujete (například podle vzorníku RAL) a zda je v ceně odstranění podpor a povrchová úprava. U větší série si nechte schválit referenční vzorek.

Funkční plochy s úzkými tolerancemi při broušení a lakování zamaskujte, nebo je navrhněte s přídavkem a nechte obrobit až po dokončení povrchu. U pryskyřic trvejte na úplném dotvrzení, protože nedotvrzený díl je lepivý a má horší mechanické vlastnosti. U práškových technologií zkontrolujte, zda v dutinách a kanálech nezůstal prášek.